Turistické značení

Abychom v přírodě a na horách nezabloudili, tak k tomu slouží značení turistických tras. Mimo běžné turistické značky jsou už dnes značeny trasy pro lyžaře - s oranžovými pruhy místo bílými, jinak je to velmi podobné, pro cyklisty a už se začínají objevovat i značené trasy pro koně, vozíčkáře apod. O většinu tras se stará Klub českých turistů, o různá místní značení dále pak samosprávy obcí, zájmová sdružení, odbory turistiky apod.

více o značení KČT na tomto odkazu     Pokud by Tě zaujala dobrovolná práce značkaře, tak kontaktuj předsedy jednotlivých krajských komisí značení dle  uvedeného seznamu

Upozornění! - na portálu www.mapy.cz není vždy správně zakreslen průběh značených tras. Přesné zákresy jsou vždy v nejnovějších vydáních edice map KČT - pro oblast Beskyd čísla map 95,96,97

Hodnocení stavu značení

A nyní přidám své vlastní hodnocení. Média se předhánějí, jak je u nás kvalitní značení. Není to pravda, je to jen propagace. Je hodně míst, kde turista, i když dává velký pozor na značky, může dojít úplně někam jinam, než chtěl. Velkým nedostatkem jsou hlavně nevyznačená rozcestí, kdy turista si může tak akorát hodit mincí, kam má jít a doufat, že se trefil správně. Nehodnostil jsem metodiku - tj, velikost, tvar a estetiku značek, jejich správné rozměry, tvary, šipky, posloupnosti, texty apod. Hodnotil jsem to čistě z pozice běžného turisty, který o metodice značení neví vůbec nic, ale chce dojít do svého cíle bez bloudění a kilometrů navíc.

Střední Čechy
V podstatě bez větších výhrad, široká síť i navzdory převážně rovinatému terénu. Nedostatkem je ale absence místních tabulek s názvem lokality a nadmořskou výškou. Turista tak neví, kde vlastně je.

Jižní Čechy
Bez výhrad, poměrně dobré, na Šumavě vynikající, v tomto regionu je značení skutečně nejlepší z celé ČR.

Západní Čechy
Ve střední a jižní části (Plzeňsko, Chodsko, Šumava) jsem nezjistil vážnější nedostatky, mnohem horší to je ale v Krušných horách, hlavně oblasti Božího Daru a Klínovce, riziko zabloudění příliš velké. Pozitivem celého ZČ regionu jsou ale místní tabulky s popisem dané lokality.

Severní Čechy
v Českosaském Švýcarsku vynikající, jinak spíše podprůměrné, ne však vyloženě špatné. V Jizerských i Lužických horách ale turistu dovedou dobře různé paralelní informační systémy.

Východní Čechy
V oblasti Krkonoš velmi dobré, poměrně dobré také v Orlických horách, jinak průměrné, mnohem horší situace je ale v jižní a jihovýchodní části, hlavně v okrese Svitavy. Taktéž absence místních tabulek.

Jižní Morava
Značení jako takové velmi dobré, horší situace s rozcestníky. Zde platí nejvíce absence tabulek s informacemi, kde vlastně turista je, a to i ve významných lokalitách a také neúplně rozcestníky, kde jsou jen některé směrovky, ostatní chybí. V oblasti Hostýnských vrchů chaotická sitauce s barvami značek, kde hlavní hřeben stále střídá barvy a červená barva je zde na úrovni lokálních tras, ne dálkových, tato sitauce jinak ale analogicky přiměřeně platí pro celý region. Chápu sice zvláště v tomto regionu silný odpor místního obyvatelstva k červené barvě symbolizujícího minulou nesvobodnou dobu, ale pokud všude jinde jsou červené trasy dálkové a hřebenovky, tak už turista je na to zvyklý a tady mu to dělá proto problémy.

Severní Morava
Značení v Jeseníkách velmi dobré (až na výjimky v podhůřích), v rovinatých a podhorských částech ale často velmi podprůměrné. V Beskydech takový trošičku lepší průměr, ale i zde je dost závažných nedostatků vedoucích turistu na scestí, hlavně v oblasti Zadních hor. Pozitivem pro turisty jsou tabulky s popisem lokality a také velká vstřícnost Moravskoslezského kraje, který je turistice příznivě nakloněn, protože Beskydy tvoří silné rekreační a oddechové zázemí pro špinavé a zaprášené Ostravsko.


Slovensko
U Slovenska nerozlišuji regiony, zde je sitauce s výjimkou několika lokalit (Malá Fatra) velice špatná, na omluvu však slouží, že na Slovensku na značení nejsou finance a tak značkaři obětavě dělají co mohou. Na rozdíl od ČR, kde je peněz dost, ale nepoužívají se vždy správným způsobem. Dalším negativem v SR jsou nové časové údaje na směrovkách, které jsou spíše pro horské vůdce než běžné turisty, běžným tempem se nedají stihnout. Pozitivem naopak je uvádění čísel tras na směrovkách, což může turistovi pomoci v kombinaci s nějakými průvodci nebo GPS. V ČR jsou tato čísla z nepochopitelných důvodů tajná a ze směrovek se vytratily.

Závěr

Velkou chybou se mne jeví zrušení tzv. "T", tj. styk tří značek stejné barvy. V případě modré, zelené a žluté barvy to je v pořádku. Ale v případě významných uzlů, kde se stýká několik významných dálkových tras, na horách významných horských hřebenů, je toto velice kontraproduktivní. V Beskydech došlo k odstranění "T" na Vsackém Cábu, Pustevnách, Bílém Kříži, Bumbálce, Malém Polomu, tj. místech, kde se stýká několik významných hřebenů. Nahrazením některé červené trasy došlo k chaotickému systému, např, nejfrekventovanější úsek v Beskydech z Pusteven na Radhošť má nelogicky modrou barvu, úsek Třeštík - Bumbálka dokonce žlutou, červená z Rožnova p.R. konči pod Ptáčnicí na žluté značce (!) a největší chaos je v okolí Malého Polomu (styk 3 významných hřebenů od Velkého Polomu, Slavíče a Bílého Kříže), kde lidé stále bloudí a budou bloudit i nadále, bylo tady už realizováno mnoho změn, ale výsledek stále stejný. Zde by tzv. "T" vyřešilo všechny problémy...